Jen opravdu málokdo ví, že známý Tomáš Baťa začínal doslova z ničeho. Pocházel ale z ševcovského rodu a právě to asi určilo, jakým směrem se bude jeho život ubírat. O ševcovské řemeslo se začal zajímat už hodně brzy. Bylo mu v té době dvanáct let. Zájem ale neměl pouze o to, jak nějaké ty boty vyrobit, ale často si pohrával i s myšlenkou, jak je co nejlépe prodat.
Ve čtrnácti letech dokonce odešel na zkoušenou do Prostějova, kde pracoval u firmy, které vyráběla ševcovské stroje. Tam ale dlouho nevydržel, jelikož se jeho zaměstnavatelé až přehnaně báli konkurence.
Baťa viděl budoucnost výroby bot právě ve strojích, které by práci mnohonásobně ulehčily a navíc ještě urychlily.
Za pomoci finančních prostředků své sestry Anny si otevřel vlastní ševcovskou dílnu. To mu ale bohužel nevyšlo, ale svého snu se nikdy nevzdal.
V osmnácti letech si založil společně se svými sourozenci ve Zlíně vlastní rodinný podnik na výrobu bot. Právě v té době dostal skvělý nápad, jak prorazit na trhu . Prorazil díky tomu, že boty vyráběl levně, protože ne každý si je mohl dovolit.
První takové boty se vyráběly s koženými podrážkami a pláta, čímž byly sníženy náklady. Sice moc dlouho nevydržely, ale byly tak levné, že si je lidé neměli problém koupit znovu.
Dostaly název Baťovky a staly se doslova hitem. Objednávky se dokonce jen hrnuly. Po první světové válce ale nastal zlom. Firma Baťa měla plné sklady, jelikož obyvatelé Československa neměli dostatek peněz a boty pro ně byly moc drahé. Opět ale přišel nový nápad a to zlevnění obuvi na polovinu, snižování mzdy a dorovnání nízkých platů zaměstnanců slevami ve firemních obchodech. Podnik se díky tomu zase rozběhl a dlouhou dobu se nezastavil a možná už ani nezastaví, jelikož i v dnešní době jsou boty od Baťi velmi oblíbené a lidé v prodejnách nakupují mnohem více, než kde jinde.
